Modlitba Páně · Oslovení
Otče náš, jenž jsi v nebesích
Že Ježíš nazýval Boha Otcem, je naprosto bezpečně dosvědčeno vzpomínkami svědků jeho života.
Ježíš mluvil jazykem aramejským a Evangelia, ač byla napsána jazykem řeckým, nám zachovala i aramejský výraz, jehož Ježíš pro Boha užíval. To slovo zní: Abbá a znamená: Otec, Otec můj, Otec náš.
Že Ježíš užíval pro oslovení Boha výrazu aramejského, bylo něco zcela zvláštního. Tehdejší Židé také nazývali Boha Otcem, ale užívali k tomu jen hebrejského výrazu: Áb.
Rozdíl jazyků
Aramejština byla řečí lidovou, mluvilo se jí v běžném životě. Hebrejština byla řečí starozákonní, posvátnou, jíž se užívalo jen v náboženství.
Aramejského slova abbá se užívalo pro označení lidského otce v rodinném životě, tak jako našeho: tatínek. Jestliže ho Ježíš užil o Bohu a k oslovení Boha, bylo to něco překvapujícího.
Bůh Ježíšův je Bůh vzdálený i blízký. Je něco jiného než svět a člověk, ale není něco světu a člověku nepřátelského, odděleného od nich naprosto nepřeklenutelnou propastí.
„Jakou posvátnou úctu mi toto vědomí vnuká, jak mě povznáší, jakou důvěrou a uklidňující jistotou mě plní!"
Kovářova myšlenka
V ideji Božího otcovství je obsažena idea Božího synovství pro člověka. Nejsme Božími syny svou přirozeností, ale můžeme a máme se jimi stát.