Průvodce
bohoslužbou.

Bohoslužba má svůj vnitřní příběh. Začíná ztišením a pohledem do sebe, pokračuje nasloucháním textům z Bible a kázání, a vrcholí společným přijímáním.

💡 Zpěvník máte k dispozici v lavici nebo u vchodu. Text celé bohoslužby s odpověďmi najdete od strany 633. Nemusíte se aktivně zapojovat — stačí být.

Úvod k bohoslužbě

Příprava a soustředění

Příchod kněze

vstává se

Lidé povstanou na znamení pozdravu. Nemusíte — nikdo si toho nevšimne.

Doznání hříchů a vin

Kněz vyzve ke chvíli ticha a pohledu do vlastního svědomí. Pak společné doznání vin. Pokud přiznáváme své chyby a litujeme jich, můžeme prožít milost Božího odpuštění.

Modlitby

Tužby, přímluvy a prosby

První čtení z Bible

Kněz nebo lektor přečte úryvek z Bible — většinou ze Starého zákona.

Přímluvné modlitby

Zaznívají díky, chvály a prosby. Obec odpovídá krátkými modlitebními zvoláními — česky, řecky nebo staroslověnsky. Slovo AMEN znamená „staň se".

Kyrie eleison = Pane, smiluj se (řecky). Gospodi pomiluj = totéž staroslověnsky. Smiluj se, Hospodine = česky.

Zvěstování

Čtení z Bible a kázání

Druhé čtení z Bible

Další úryvek z Písma — většinou z Nového zákona (epištoly).

Epištoly jsou dopisy apoštolů prvním křesťanským obcím. Nejznámější jsou listy apoštola Pavla.

Blahoslavenství

Připomínka toho, jak bychom měli žít. Zpívá se nebo recituje. Mění se podle období liturgického roku.

Blahoslavenství pochází z Ježíšova Kázání na hoře. Začíná slovy „Blahoslavení chudí duchem…" — tedy ti, kdo nespoléhají jen na sebe.

Evangelium

vstává se

Lidé povstanou. Kněz čte z evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše nebo Jana. Po čtení se usedá.

Slovo evangelium pochází z řeckého euangelion = dobrá zpráva. Povstání je projevem úcty k Ježíšovým slovům.

Kázání

Výklad právě přečteného textu — co říká do našeho života dnes. Konkrétní, osobní, srozumitelné.

Vyznání víry

Společná odpověď — vyjadřuje, v koho věříme a ke komu upínáme svou naději.

CČSH má vlastní Velké vyznání víry, které formuloval Karel Farský. Příležitostně se používá i Apoštolské nebo Nicejsko-cařihradské vyznání.

Obětování

Oběť Ježíše Krista

Obětování a chvalozpěv

Kněz připraví chléb a víno. Připomínáme si oběť Ježíše Krista za nás. Vděčnost vyjadřujeme chvalozpěvem „Svatý, svatý, svatý".

Kněz smísí víno s vodou — tento zvyk sahá až k nejstarším křesťanským obcím. Už ve 2. století se při bohoslužbě používal chléb a kalich vína smíšeného s vodou.

Zpřítomnění

Poslední večeře Ježíše Krista

Eucharistická modlitba

vstává se

Lidé povstanou. Velká modlitba díků za zjevení Boží milosti. Následuje zpřítomnění poslední večeře Ježíše s učedníky — kněz pozvedá hostii a kalich s vínem. Po zpřítomnění se usedá.

Eucharistie = řecky eu (dobře) + chairein (radovat se). Doslova „díkůvzdání". Jde o zpřítomnění — ne opakování — poslední večeře.

Sjednocení

Vzývání Ducha svatého a modlitba Páně

Otčenáš

vstává se

Lidé povstanou. Modlitba, kterou naučil své učedníky Ježíš Kristus. Sjednocuje křesťany po celém světě.

Otčenáš = Modlitba Páně. Začíná slovy „Otče náš, který jsi v nebesích…" Text najdete ve zpěvníku.

Přijímání

Svátost večeře Páně

Přijímání

otevřené všem pokřtěným

K přijímání může přistoupit každý pokřtěný křesťan, bez rozdílu církevní příslušnosti. Kněz podává hostii (chléb) namočenou ve víně. Děti a ti, kdo nechtějí přistoupit, dostanou požehnání — křížek na čelo.

Přijímání „pod obojí" (chléb i víno) je základní znak husitské tradice — od dob Jana Husa. Hostie je nekvašený chléb.

Požehnání

Přání dobra, pokoje a milosti

Požehnání

vstává se

Lidé povstanou. Závěrečné požehnání do každodenního života — s přáním Boží ochrany a pomoci. Po požehnání se usedá.

Oznámení

Co se děje ve sboru v nejbližší době. Se závěrečnou písní kněz odchází, lidé povstanou na znamení pozdravu. Součástí bohoslužby je i sbírka na provoz kostela nebo na charitativní účely.