Průvodce
bohoslužbou.
Bohoslužba má svůj vnitřní příběh. Začíná ztišením a pohledem do sebe, pokračuje nasloucháním textům z Bible a kázání, a vrcholí společným přijímáním.
💡 Zpěvník máte k dispozici v lavici nebo u vchodu. Text celé bohoslužby s odpověďmi najdete od strany 633. Nemusíte se aktivně zapojovat – stačí být.
Úvod k bohoslužbě
Příprava a soustředěníPříchod kněze
vstává seLidé povstanou na znamení pozdravu. Nemusíte – nikdo si toho nevšimne.
Doznání hříchů a vin
Kněz vyzve ke chvíli ticha a pohledu do vlastního svědomí. Pak společné doznání vin. Pokud přiznáváme své chyby a litujeme jich, můžeme prožít milost Božího odpuštění.
Modlitby
Tužby, přímluvy a prosbyPrvní čtení z Bible
Kněz nebo lektor přečte úryvek z Bible – většinou ze Starého zákona.
Přímluvné modlitby
Zaznívají díky, chvály a prosby. Obec odpovídá krátkými modlitebními zvoláními – česky, řecky nebo staroslověnsky. Slovo AMEN znamená „staň se".
Kyrie eleison = Pane, smiluj se (řecky). Gospodi pomiluj = totéž staroslověnsky. Smiluj se, Hospodine = česky.
Zvěstování
Čtení z Bible a kázáníDruhé čtení z Bible
Další úryvek z Písma – většinou z Nového zákona (epištoly).
Epištoly jsou dopisy apoštolů prvním křesťanským obcím. Nejznámější jsou listy apoštola Pavla.
Blahoslavenství
Připomínka toho, jak bychom měli žít. Zpívá se nebo recituje. Mění se podle období liturgického roku.
Blahoslavenství pochází z Ježíšova Kázání na hoře. Začíná slovy „Blahoslavení chudí duchem…" – tedy ti, kdo nespoléhají jen na sebe.
Evangelium
vstává seLidé povstanou. Kněz čte z evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše nebo Jana. Po čtení se usedá.
Slovo evangelium pochází z řeckého euangelion = dobrá zpráva. Povstání je projevem úcty k Ježíšovým slovům.
Kázání
Výklad právě přečteného textu – co říká do našeho života dnes. Konkrétní, osobní, srozumitelné.
Vyznání víry
Společná odpověď – vyjadřuje, v koho věříme a ke komu upínáme svou naději.
CČSH má vlastní Velké vyznání víry, které formuloval Karel Farský. Příležitostně se používá i Apoštolské nebo Nicejsko-cařihradské vyznání.
Obětování
Oběť Ježíše KristaObětování a chvalozpěv
Kněz připraví chléb a víno. Připomínáme si oběť Ježíše Krista za nás. Vděčnost vyjadřujeme chvalozpěvem „Svatý, svatý, svatý".
Kněz smísí víno s vodou – tento zvyk sahá až k nejstarším křesťanům. Už ve 2. století se při bohoslužbě používal chléb a víno smíšené s vodou.
Zpřítomnění
Poslední večeře Ježíše KristaModlitba díků
vstává seLidé povstanou. Velká modlitba díků za zjevení Boží milosti. Následuje zpřítomnění poslední večeře Ježíše s učedníky – kněz pozvedá chléb a víno. Po zpřítomnění se usedá.
Uslyšíte možná slovo eucharistie – řecky doslova „díkůvzdání". Je to jen jiný název pro přijímání. Jde o zpřítomnění, ne opakování poslední večeře.
Sjednocení
Vzývání Ducha svatého a modlitba PáněOtčenáš
vstává seLidé povstanou. Modlitba, kterou naučil své učedníky Ježíš Kristus. Sjednocuje křesťany po celém světě.
Otčenáš = Modlitba Páně. Začíná slovy „Otče náš, který jsi v nebesích…" Text najdete ve zpěvníku.
Přijímání
Svátost večeře PáněPřijímání
otevřené všem pokřtěnýmK přijímání může přistoupit každý pokřtěný křesťan, bez ohledu na církev. Kněz podává kousek chleba namočený ve víně. Děti a ti, kdo nechtějí přistoupit, dostanou požehnání – křížek na čelo. Pokud pokřtění nejste, můžete klidně zůstat sedět.
Přijímání „pod obojí" (chléb i víno) je základní znak husitské tradice – od dob Jana Husa. Chlebu se říká hostie; je nekvašený, tenký jako oplatka.
Požehnání
Přání dobra, pokoje a milostiPožehnání
vstává seLidé povstanou. Závěrečné požehnání do každodenního života – s přáním Boží ochrany a pomoci. Po požehnání se usedá.
Oznámení
Co se děje ve sboru v nejbližší době. Se závěrečnou písní kněz odchází, lidé povstanou na znamení pozdravu. Součástí bohoslužby je i sbírka na provoz kostela nebo na charitativní účely.