Církev československá husitská

Víra, která
se nebojí
otázek.

Husitská církev je otevřená všem — těm, kdo hledají společenství, kdo si kladou otázky, i těm, kdo si zatím nejsou jistí vůbec ničím.

Poznejte nás Jak vypadá bohoslužba

Kdo jsme

Církev, která vznikla
spolu s první republikou.

Církev československá husitská je křesťanská církev, vyhlášená 11. ledna 1920 v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Hlásíme se k odkazu mistra Jana Husa a k tradici české reformace. Od počátku klademe důraz na svobodu svědomí a vědecké poznání.

Nejsme uzavřená komunita — přicházejí k nám lidé různí: hledající, pochybující i věřící, prostě jsme prostorem pro všechny.

Svoboda svědomí

Věříme, že víra je osobní cesta. Nikoho nesoudíme, nikoho nenutíme. Pochybnosti jsou součástí hledání — nejen slabostí.

Otevřené přijímání

K přijímání může přistoupit každý pokřtěný křesťan, bez ohledu na příslušnost k církvi.

Živé kázání

Kázání není výčet dogmat. Je to rozhovor Bible s naším životem — s tím, co nás bolí, trápí i raduje dnes.

Farářky i faráři

Jsme jednou z mála církví v Česku, kde mohou sloužit ženy jako plnohodnotné kněžky. Celibát není povinný.

Příběh vzniku

Muž, který řekl
ne — ale jinak.

Dr. Karel Farský · 1880–1927 · první biskup-patriarcha

Karel Farský nebyl rebelant bez vize. Byl to kněz, učitel a člověk, který viděl, že církev ztratila kontakt s lidmi. Nechtěl ji zrušit — chtěl ji vrátit lidem.

1919

Český misál a první česká mše

Farský překládá celý misál do češtiny — po večerech, při petrolejové lampě. O Velikonocích slouží jako jeden z prvních mši v mateřském jazyce. Do konce roku slaví česky již tisíc kněží po celé zemi.

1920

Vyhlášení nové církve — chrám sv. Mikuláše

11. ledna 1920 zazní v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí prohlášení nové, nezávislé Církve československé.

1922

Farský jako teolog a myslitel

Společně s Aloisem Kalousem vydává Československý katechismus — věrouku, která chápe vědu a víru ne jako protivníky, ale jako spojence.

1924

První biskup-patriarcha

Farský se stává prvním biskupem-patriarchou církve, které zasvětil celý život. Tři roky nato umírá ve 47 letech — vyčerpán prací, které se nevzdal.

Na bohoslužbě

Co vás čeká,
když přijdete poprvé.

Neformální atmosféra

Nemusíte nic umět, nic znát. Zpěvník je k dispozici. Bohoslužba má svůj řád, ale atmosféra je vřelá a lidská.

Kázání v živém jazyce

Kázání není přednáška z minulého století. Je to rozhovor textu Bible s tím, co prožíváme dnes. Konkrétní, osobní, hledající.

Přijímání otevřené všem

Ke stolu Páně může přistoupit každý pokřtěný křesťan, bez ohledu na církev. Děti dostávají požehnání.

Nemusíte se aktivně zapojovat

Stačí přijít, sednout, být. Nechte se oslovit. Bohoslužba je tu pro vás — ne vy pro ni.

Proč dnes

Farského slova zní
i v roce 2026.

Farský psal o korupci, která rozkládá společnost. O stranickém kompromisnictví. O odpuštění jako radikálním činu. O solidaritě, která nesmí být jen rétorika. Čteme ho dnes — a je to jako číst dnešní noviny, jen s nadějí navíc.

Husitská církev vždy věřila, že křesťanství není útočiště před světem. Je to výzva žít ve světě jinak.

Přijďte se přesvědčit

Pravda jako odvaha

Hus odmítl lhát, i když ho to stálo život. CČSH z toho dělá základ: říkat pravdu je duchovní čin, ne jen morální povinnost.

Odpuštění ve třech krocích

Farský chápal odpuštění trojmo: odpustit druhému, smířit se s ním, a pak smířit se se sebou. Psychologie, která předběhla dobu.

Víra a věda společně

CČSH nikdy nestavěla vědu proti Bohu. Ptát se, zkoumat, pochybovat — to je projev vážného vztahu s pravdou.

Bez okázalosti

Farský trval na církvi bez okázalého bohatství. Jednoduchost, služba, přítomnost u těch, kdo trpí.

Průvodce první návštěvou

Jak to chodí
na bohoslužbě.

Nemusíte nic vědět předem. Ale pokud chcete vědět, co vás čeká — tady je to jednoduše.

Příchod kněze

Lidé povstanou na pozdrav. Nemusíte — nikdo vás nebude kárat. Kostel je místo úcty, ne disciplíny.

Čtení a kázání

Čtení z Bible a evangelium. Pak kázání — srozumitelné, o tom, co žijeme dnes.

Přijímání

Přijímání pod obojí — chléb i víno. Může přistoupit každý pokřtěný křesťan, bez ohledu na církev. Ostatní dostanou požehnání.

Závěr a oznámení

Závěrečné požehnání a oznámení o dění v obci. Pak je prostor na rozhovor. Komunita začíná po bohoslužbě.

Podrobný průvodce bohoslužbou

Časté otázky

Ptáte se — odpovídáme.

Ne. Vůbec. Můžete být zcela nevěřící, můžete mít pochybnosti, můžete si jen chtít poslechnout, jak taková bohoslužba vypadá. Nikdo se vás nebude ptát, co věříte. Jste vítáni tak, jak jste.

Cokoliv, v čem se cítíte dobře. Žádný dress code neexistuje. Přijďte tak, jak jste.

Ano, děti jsou vítány. V mnoha sborech probíhá nedělní škola nebo program pro děti a mládež.

Většinou v neděli dopoledne, ale záleží na konkrétním sboru. Některé obce mají bohoslužby i ve všední den. Trvá přibližně 45–60 minut.

Ano. Mnoho sborů pořádá setkání, přednášky, koncerty, programy pro děti nebo dobrovolnické aktivity. Komunita nežije jen v neděli.

Ne. Stačí přijít, sednout si a nechat se oslovit. Nikdo vás nebude nutit vstávat, zpívat ani odpovídat. Bohoslužba je tu pro vás.

Životní události

Provázíme vás důležitými chvílemi.

Křest

Vstup do křesťanského společenství. Křtíme děti i dospělé — po přípravě a rozhovoru s farářem.

Svatba

Sňatek před Bohem i před zákonem. Církevní sňatek v CČSH je platný i občansky.

Pohřeb

Rozloučení s důstojností a nadějí. Provázíme pozůstalé v nejtěžších chvílích.

Rozhovor s farářem

Potřebujete si promluvit? Faráři a farářky CČSH jsou tu pro osobní rozhovor — bez závazků.

O tomto webu

Proč tato stránka vznikla.

Slovo církev nese nánosy, které mnoha lidem brání se vůbec podívat blíž. Často si pod ním představí jen katolickou církev — a tím to pro ně končí.

Přitom naše husitská církev je svobodné místo k víře. Místo, kde je vítán opravdu každý — věřící, hledající i ten, kdo si zatím není jistý vůbec ničím. Místo, kde mohou sloužit ženy. Místo, kde se mluví česky, srozumitelně a bez okázalosti.

Jenže kdo u nás nikdy nebyl, to nemá jak zjistit. Církevní weby mluví k těm, kdo už věří. Tato stránka se snaží mluvit k těm, kdo teprve zvažují, jestli se přijít podívat.

— Eva Pavlíková

Víra, kteráse nebojíotázek.

Církev, která vzniklaspolu s první republikou.